Zbraslav
Souřadnice: 49°58′26″ s. š., 14°23′37″ v. d.
Zbraslav je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde je i nádraží Praha-Zbraslav. Rozloha katastrálního území je 7,8209 km2 a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně, Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno Sídliště Zbraslav.
Praha-Zbraslav je od roku 1990 městská část tvořená katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.
Historie :
Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech. Král Václav II. ve Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.
U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.
Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi městskou část Praha-Zbraslav.
V zámku na Zbraslavi jsou přístupné sbírky asijského umění Národní galerie v Praze.
Podívejte se na svatební fotografie Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zbraslav
