Troja
Souřadnice: 50°7′13″ s. š., 14°24′37″ v. d.
Katastrální území Troja má rozlohu 5,43 km2. Leží na pravém břehu řeky Vltavy a na přilehlém kopci na severu Prahy.
Od správní reformy v roce 1949 je severní (horní) část Troji, urbanisticky splývající s Bohnicemi, součástí městského obvodu a později i městské části Praha 8. Jižní část patří do městského obvodu Praha 7 a od 1. ledna 1992 tvoří samostatnou městskou část Praha-Troja.
V dolní části Troji (v městské části Praha-Troja) se nachází trojský zámek, Zoo Praha a Pražská botanická zahrada. Z Troji vede pěší lávka přes Vltavu na Císařský ostrov. Ve východní části v Trojské ulici byla postavena, původně jako provizorium, nejstrmější tramvajová trať v Praze, spojující Holešovice a Kobylisy. V části trasy má stoupání 80 promile. Po celé délce dolní Troji až do Podhoří, nejsevernější trojské osady, jezdí s krátkými intervaly autobusová linka 112. Již dlouho se z důvodu nedostatečné kapacity linky 112 a zhoršené automobilové průjezdnosti Trojou objevují plány na zavedení tramvajové dopravy k zoologické zahradě. O její výstavbě však nebylo nikdy rozhodnuto. Původně se uvažovalo o stanici trasy C metra v Troji, ale z důvodu finančních úspor od ní bylo upuštěno, takže metro projíždí Troju pod zemí bez zastavení.
Do horní části Troji (Praha 8) zasahuje jižní část sídliště Bohnice. V severní části Troji se nachází také přírodní památka Velká skála.
Na vrcholu vinice nad trojským zámkem stojí z dálky viditelná dominanta Troje – barokní kaple svaté Kláry.
Památky a významné objekty :
Kaple svaté Kláry: Barokní kaple svaté Kláry stojí na vrcholu vinice nad trojským zámkem. Dnes se nachází v areálu Pražské botanické zahrady.
Postavil ji hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka patrně roku 1695. Kaple je zasvěcena svaté Kláře, patronce a jmenovkyni Václavovy manželky - Kláry Bernardiny.
Historie :
Název obce Troja původně příslušelo pouze zámku postavenému v letech 1683-1692, osada dostala tento název teprve v 18. století. Starší název osady Ovnec nebo Ovenec (ze staroslověnského Ov = beran) je pravděpodobně podle knížecího ovčince, který se zde nalézal. Vzhledem k Přednímu Ovenci, v místech dnešní čtvrti Bubeneč, se nazýval Zadním Ovencem, někdy také Horním.
Písemné prameny k trojskému katastru nejsou příliš četné, první pocházejí až z prvé poloviny 13. století, kdy v seznamu statků svatojiřského kláštera jsou uváděny dva Ovence, bezpochyby je tím míněn Přední a Zadní. Z dalších zpráv se dozvídáme, že zde byl v roce 1433 mlýn, žili tu rybáři a dále jsou zmiňovány dvě usedlosti v držení Mikuláše Sedláka. Ze šestnáctého století jsou zprávy četnější a řada záznamů se týká vysazování vinic zdejším mlynářem, předpokládá se však, že tu některé vinice byly již dříve. V listině Rudolfa II. je Zadní Ovenec označován za ves. V 17. století se píše o dvou dvorech, jeden náležel Martinu Havránkovi a dostal se do držení Alžběty z Lobkovic (byl to patrně svobodný zeměpanský statek, který vlastnil Václav Vojtěch ze Šternberka), druhý dvůr po třicetileté válce držela Alžběta Polyxena Dembinská a prodala jej Lidmile Šternberkové. V té době je doložena jako majitelka jednoho dvora v Zadním Ovenci Eva Kateřina Dobřenská, avšak není jasné jaký to byl dvůr. K roku 1605 připomíná Vacek ve svých dějinách mimo dvůr Alžběty z Lobkovic ještě dva dvory v té době náležející Šimonu Hrdému a Kateřině Chotkové. jedním z nich byl asi dvůr Lidmily Šternberkové a druhý je pravděpodobně onen selský grunt zaznamenávaný berní rulou z r. 1654.
Nový zámek (nazvaný pak Trója) byl hrabětem Šterberkem vybudován na místě staršího dvora z něhož je z roku 1678 zachován nárys. Dřívější dvůr měl renesanční fasády, jak píše Hofman. V místech zámku stával tedy zemskodeskový dvůr, jehož půdorys zaniknul pod přestavbou zámku a písemné prameny o něm jsou zcela nedostatečné.
Podívejte se na fotograf Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Troja
https://www.mctroja.cz
