Běchovice
Souřadnice: 50°05′00″ s. š., 14°37′00″ v. d.
Běchovice jsou katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Běchovice také městská část hlavního města Prahy, o rozloze 683,39 ha. Žije zde 2 696 obyvatel. V Běchovicích každoročně začátkem podzimu startuje silniční běh Běchovice-Praha, pořádaný bez přerušení od roku 1897.
Historie :
První písemná zmínka o Běchovicích pochází z roku 1228, kdy byla tato ves v majetku kláštera sv. Jiří. V první polovině 16. století byla na jejím území postavena tvrz. Název Běchovice patrně pochází od jména Běch. Původně samostatná obec byla připojena k Praze roku 1974 a začleněna do městského obvodu Praha 9. Od 24. listopadu 1990 zde existuje samostatná městská část Praha-Běchovice. 1.7.2001 vzniká zcela samostatný správní obvod Praha 21, pod který Běchovice spadají společně s městskými částmi Újezd nad Lesy, Klánovice a Koloděje.
První tvrz, doložená v novoměstském manuálu pro období před rokem 1413, stávala pravděpodobně na místě dnešního hostince Na Staré poště (č.p. 1). Jejím prvním známým majitelem a snad i stavebníkem byl významný staroměstský měšťan Johánek Ortlův zvaný Domšík od Bílého zvonu na Staroměstském náměstí (č.p. 605). Když byl Johánek Domšík jako přední stoupenec české strany na rozkaz německých konšelů na Staroměstské radnici roku 1413 popraven, přešel rodový majetek na jeho manželku Markétu. Po její smrti v roce 1417 na její syny Janka a Václava - pozdějšího pražského kanovníka.
V roce 1421 Staroměstská rada zkonfiskovala oběma bratrům, kteří mezitím odešli do emigrace, jejich majetek (také v Běchovicích), a předala jej staroměstskému měšťanovi Václavu Bílému. Po jeho smrti koupil v roce 1427 tuto běchovickou tvrz se dvorem novoměstský měšťan Jan Holý z Příkopů, jinak zvaný Janek Puškařík. Ten ho užíval zřejmě až do své smrti. Jeho manželka Ofka zdejší pooplužní dvůr držela až do roku 1455, kdy ho král Ladislav jako odúmrť po Domšíkovi daroval Janovi ze Zbyslavice. Tvrz zřejmě zanikla v době husitských válek.
Dvůr pak patřil několika vlastníkům. Roku 1568 ho od Vojtěcha z Vřesovic zakoupila vdova Salomena Zápská ze Záp pro své syny a patřil k Dubči. Zápští dále rozšiřovali svůj majetek, neboť v roce zakoupili dědiny k Dubečku, roku 1585 Koloděje a Stupice a v roce 1588 Kyje. Posledním držitelem běchovického dvora byl Adam Záp ze Záp.
Druhá běchovická tvrz, zmiňovaná v písemných pramenech teprve roku 1543 stála pravděpodobně na území dnešního statku (č.p. 2). Původně zde měl dvůr pražský měšťan Mikuláš Fridinger, který ho vlastnil podle nejstarší staroměstské knihy od roku 1332. Jeho syn Smil, zvaný Štědroň, pobýval často v Běchovicích a kolem roku 1348 zdejší vesnici rozšířil.
V roce 1353 se stal majitelem staroměstský měšťan Jan Litoměřický, později Jindřich, syn Kramáře Seidla, který tento poplužní dvůr směnil za dvůr na Sobíně s klášterem svaté Kateřiny na Novém Městě pražském. (Klášter sv.Kateřiny na Novém Městě pražském. (Klášter sv.Kateřiny panen řádu poustevničního s.Augusta založil král Karel IV. V roce 1355 na památku šťastně vyhrané bitvy u San Felice v Lombardii ve svátek této světice.)
Po sekularizaci (zesvětštění, předání do světských rukou) na počátku husitských válek se zde vystřídalo několik držitelů a v té době byla patrně i vystavěna tvrz. Do roku 1437 byli zdejšími držiteli Šimon z Knína, Jan Surový z Královic a také Tůma Penízek, který tuto část Běchovic vrátil v roce 1439 klášteru sv.Kateřiny. Tvrz pak v roce 1508 Jiřík Kopidlanský z Kopidlna vypálil a ta zůstala od té doby pustá.
Kopidlanský z Kopidlna pocházel ze zemanského rodu a ve své době byl nejodvážnější vůdce zbojníků. Ve své tlupě měl údajně 200 jízdních a 100 pěších zbojníků. Přepadával praýské měšťany a ničil jejich majetky. Mstil se za smrt bratra Jana, který v souboji zabil Cukra z Tamfeldu. Byl zajat a na Staroměstské radnici odsouzen a popraven. Později vydal král Vladislav prohlášení, že Kopidlanský přes všechny své činy byl v právu, neboť jeho bratr byl šlechtic a radnice neměla právo jej popravit.
V roce 1584 daroval část Běchovic, která byla dosud v držení kláštera sv.Kateřiny císař Rudolf II Janu Skalskému z Dubu a na Slušticích, který byl císařským radou a prokurátorem království českého.
Podívejte se na svatební fotografie Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Bchovice
https://www.praha-bechovice.cz/
