Josefov
Souřadnice: 50°5′22″ s. š., 14°25′6″ v. d.
Josefov (něm. Josefstadt) je městská čtvrť a nejmenší katastrální území Prahy o rozloze 8,81 ha, obklopené Starým Městem. Administrativně je celý Josefov součástí městské části Prahy 1. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město (něm. Judenstadt). Roku 1850 pak byl Josefov na základě nového prozatimního obecního zákoníku přičleněn k Praze jako její pátá část a získal současný název. Je pojmenován po Josefu II., synu Marie Terezie, který se v roce 1781 vydáním tolerančního patentu zasloužil o zrovnoprávnění židovského obyvatelstva. Předtím se Židovskému městu říkalo Židovské ghetto.
Památky a významné objekty :
Klausová synagoga: Obdélná jednolodní synagoga spolu s přilehlou židovskou obřadní síní vyplňují ohyb ulice U starého hřbitova. Tím je samozřejmě ten nejznámější – Starý židovský. Obdélná stavba původně pochází ze tří částí, tzv. klaus (cel). Jedna sloužila jako modlitebna, další jako vysoká škola (na které učil sám rabbi Löw) a v třetí byla zřízena mikve – rituální lázeň.
Maiselova synagoga: Trojlodní soukromá renesanční synagoga byla vybudována v letech 1590 - 1592 primasem Židovského města Mordechajem Maiselem, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Staviteli jeho synagogy byli Josef Wahl a Juda Goldsmied de Herz.
Staronová (Nová, Velká) synagoga: Nejstarší evropská synagoga je asi nejkrásnějším střípkem za asanace zbořeného židovského města. Dnes již stojí celé století mezi silně kontrastní novodobou zástavbou. Svatyně je ranně gotický dvoulodní skvost, později doplněný renesanční přístavbou a barokními úpravami. Současný vzhled však pochází od arch. Mockera.
Španělská synagoga: Na místě dnešní Španělské synagogy stála již v 1. pol. 12. stol. stará synagoga osady židů východního ritu, tzv. "Stará škola" (Templ). Byla mnohokrát upravována, naposledy r. 1868 - přestavba v pseudomaurském slohu. Od té doby se jí říká Španělská. V letech 1836 - 45 ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. V r. 1959 O. Rothmayer upravil synagogu na depozitář židovského muzea.
Historie :
Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „asanaci“. Zda byly pravým důvodem neřešitelné hygienické podmínky „středověké zástavby“, jak se tehdy tvrdilo, či šlo o snahu podnítit nový stavební rozvoj oblasti a získat lukrativní pozemky v centru města, o to dosud historikové vedou spory. Město toužilo spíše po širokých bulvárech vídeňského či pařížského formátu, než po křivolakých středověkých uličkách.
Veřejnou soutěž nakonec vyhrál projekt „Finis Ghetto“ od autorů Alfréda Hurtiga, Matěje Strunce a Jana Hejdy a zrealizován byl v omezené podobě (plánovalo se vybourání skoro celého Starého města). V souvislosti s touto asanací došlo rovněž k menší výměně některých parcel mezi katastry Josefova a Starého Města.
Součástí plánu asanace bylo zbourání všech domů, několika synagog a přebudování systému ulic (jejich srovnání a rozšíření). Zůstalo pouze 6 níže zmíněných synagog, Židovská radnice a Starý židovský hřbitov. Ze zmizelých synagog můžeme uvést např. Velkodvorskou, Cikánovu či Novou. Součástí jiného plánu bylo i vedení dnešní Pařížské ulice z Václavského náměstí skrz Letenskou pláň až k nejvyššímu sněmu. Tento plán nedostal ale podporu od místního obyvatelstva a tak je dnešní Pařížská ulice vedena ze Staroměstského náměstí na Čechův most. Tento plán měl napodobit Avenue des Champs-Élysées v Paříži. Na Čechově mostě můžeme pozorovat dvouprocentní stoupání k Letné, což byla příprava na proražení ulice skrze letenskou pláň.
Prostředím asanovaných částí Prahy (Josefova a čtvrti Na Františku) se zčásti inspiroval spisovatel Jaroslav Foglar při psaní svých příběhů o tajemných Stínadlech. Předobrazem Vontů mu byly především klukovské party z oblasti Na Františku, známé svou výbojností a uzavřeností. Téma asanace Stínadel mělo být i námětem Foglarova čtvrtého a nikdy nerealizovaného stínadelského příběhu Budou se Stínadla bourat?.
K podobným „asanacím“ došlo i v jiných evropských městech (např. ve Vídni).
Z ghetta se zachovalo málo staveb, mezi nimi židovská radnice a šest synagog: Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.
Další památkou která se dochovala z dob Židovského ghetta je Starý židovský hřbitov.
Podívejte se na fotograf Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josefov_(Praha)
