Domoradovice
Souřadnice: 49°50′45″ s. š., 17°49′9″ v. d.
Domoradovice je vesnice, část města Hradec nad Moravicí v okrese Opava. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Hradce nad Moravicí. V roce 2009 zde bylo evidováno 110 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 225 obyvatel.
Historie :
První písemná zpráva o Domoradovicích pochází z roku 1357, kdy je na listině opavského knížete Mikuláše II. zapsán jako svědek Mařek z Domoradovic, knížecí hradecký purkrabí. Ves byla asi manským zbožím. O dvacet let později ji držel Ješek z Domoradovic. K roku 1439 je doložena pro Domoradovice existence dvoru a mlýna. V 15. až 17. století se vystřídalo vícero majitelů vsi z řad nižší šlechty. V Domoradovicích stála tvrz, první zpráva o ní pochází z roku 1561, kdy Domoradovice vlastnili Pavlatové z Olšan. Z tvrze se nedochovaly žádné pozůstatky, nevíme ani, kde stála. Zanikla patrně za třicetileté války, nejpozději však krátce po roce 1667. Tehdy prodal Fridrich Jakwek z Krölkau ves i s poddanými za 6 000 tolarů majiteli panství Hradec Jiřímu Kryštofovi Pruskovskému z Pruskova. K hradeckému panství pak Domoradovice náležely až do zrušení poddanství roku 1848.
V roce 1733 ve vsi žilo celkem 24 osedlých (tj. držitelů usedlosti), a to dědičný rychtář, mlynář, 8 sedláků, 9 půlsedláků a 5 domkářů. Jeden z osedlých se zabýval kovářským řemeslem. Osedlí byli povinni vrchnosti v průběhu roku odvádět peněžní platy, kromě rychtáře a mlynáře také robotovat. Začátkem 19. století měla vesnice 40 domovních čísel a 300 obyvatel, v roce 1836 žilo v jedenapadesáti chalupách 351 lidí.
V roce 1781 byl zrušen a rozparcelován na čtyři větší a sedm menších usedlostí zdejší panský dvorec. Na tyto pozemky byli vrchností povoláni němečtí osadníci až z Osoblažska. K poněmčení obce však nedocházelo. Naopak, přistěhovalí osadníci, kteří tvořili asi třetinu obyvatel obce, se v pozdějších generacích postupně v novém prostředí počeštili. Ještě v roce 1880 se v obci hlásilo k německé obcovací řeči 69 lidí, v roce 1910 už nikdo! Tento jev – počeštění německé menšiny – byl před 1. světovou válkou na Opavsku zcela ojedinělý.
V roce 1903 se stavěla silnice ze Žimrovic do Melče. Rozvoj spolkového a národního života se před 1. světovou válkou projevil také ve slezských Domoradovicích. Kněz P. Josef Vícha založil v roce 1898 první spolek v obci, „Čtenářsko-rolnickou besedu“, a současně knihovnu. Roku 1904 byl zde založen „Sbor dobrovolných hasičů“, který si ještě téhož roku pořídil čtyřkolovou dvouproudou stříkačku a o dva roky později hasičské skladiště. V listopadu 1904 se konala první schůze místní „Politické a hospodářské jednoty“. Hned v lednu dalšího roku následovalo založení „Spořitelního a záloženského spolku“, a to „aby zdejší lid nebyl závislý na německém kapitálu v Melči.“ Katolická mládež si roku 1907 utvořila „Sdružení venkovské omladiny“. Z iniciativy nadučitele Jana Böhma byl v Domoradovicích 7. prosince 1912 ustaven za účelem podpory národního uvědomění místní odbor Matice opavské.
Ze záznamu v obecní kronice k roku 1914 víme, že se tehdy většina obyvatel (28 rodin) živila zemědělstvím, 6 mužů bylo zaměstnáno jako dělníci buď v papírně v Žimrovicích, anebo v lesích, živnost vykonávali obuvník Jan Sedláček, kolář Ignác Wanke a obchod a stolařství provozoval František Kříž.
Za 1. světové války bylo povoláno do zbraně 67 mužů, z nichž 14 padlo nebo zahynulo následkem válečných útrap. Jako legionáři bojovali za vznik samostatného československého státu v Rusku František Černín, Josef Křesťan a Josef Štencel a v Itálii Rudolf Vícha. Pomník padlým byl odhalen v roce 1930.
Prvním poválečným starostou Domoradovic byl zvolen rolník Josef Wanke, po něm pak tuto funkci od voleb v roce 1931 až do okupace vykonával rolník František Strak. Nejvíce voličů z politických stran v meziválečném období měla Československá strana lidová. Zjara roku 1932 mohli poprvé domoradovičtí lidé využít možnosti autobusové dopravy – obcí vedla linka z Opavy do Vítkova provozovaná soukromým podnikatelem; denně jezdil jeden spoj. Počátkem roku 1933 nastalo studené počasí, vály silné studené větry, což vedlo k mnoha onemocněním a dokonce i k řadě úmrtí. Od 1. do 7. ledna zemřeli 4 občané, včetně P. Adolfa Parmy, kněze, jež byl i přes své krátké působení ve farnosti lidmi velmi oblíben. Ve dnech 19. až 22. ledna, za pouhé 4 dny, pak nemoci podlehli další 3 lidé.
Záhy po nacistické okupaci prokázali občané Domoradovic v prosinci 1938 své vlastenecké cítění, a to během voleb, kdy se měli vyslovit, zda souhlasí s příslušností k říši. Nejprve se tajně domluvili na svorném bojkotování manipulovaných voleb, nakonec i po výhrůžkách hlasovalo 67% lidí „Nein“. Odmítli také pomáhat při vyprošťování uvízlých vozidel německé armády projíždějících obcí před obsazováním Moravy v březnu 1939, za což je stihla odveta. Brzy přijeli vojáci a prohledávali všechny domy. Žádné hledané zbraně sice nenašli, zničili však obrazy T.G. Masaryka i československé vlajky. Německá okupace zapříčinila smrt 3 mužů – František Wanke zemřel v Osvětimi, František Hanák na nucených pracích a Emanuel Kříž při osvobozování na následky zásahu střepinou granátu. Domoradovice byly osvobozeny 4. května 1945.
Protitotalitní smýšlení „Damadrovských“ se projevilo i po komunistickém převratu v roce 1948 při volbách, kdy občané odevzdali 49 % prázdných lístků, což byl druhý nejvyšší počet na Opavsku. Jednotné zemědělské družstvo se agitátorům KSČ podařilo ve vesnici založit po rozmanitých sankcích a nátlaku 6. září 1957. Stavební rozvoj obce probíhal zejména v období 1964 až 1974, kdy byl předsedou MNV Karel Kříž. V akci Z vybudovala obec v roce 1968 prodejnu potravin, roku 1973 byl dostavěn prostorný kulturní dům. V rámci integrace byly k Domoradovicím v roce 1960 (uvádí se také rok 1963) připojeny nedaleké Filipovice a v roce 1974 byly obě tyto obce sloučeny s Hradcem nad Moravicí. V 80. letech 20. století bylo v Domoradovicích položeno vodovodní potrubí a postaveny čerpací stanice a nadzemní vodojem a všechny rodinné domy byly v letech 1985 až 1987 napojeny na veřejnou vodovodní síť. Dlouholetý problém s pitnou vodou tak byl dořešen. Po Sametové revoluci bylo v devadesátých letech 20. století v obci zřízeno travnaté hřiště (na místě bývalé skládky), zvané dnes „Marakaná“. Severovýchodně od vesnice byl postaven televizní převaděč.
V současné době se o společenský život v obci stará především sbor dobrovolných hasičů. Kromě řady dalších akcí pořádá každým rokem v létě sraz motorkářů DOMO-MOTO. Činnost vyvíjí také oddíl Skautů-Junáků. V květnu 2009 měly Domoradovice 219 obyvatel.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Domoradovice
https://www.ichradec.cz
