Benkovice
Souřadnice: 49°12′00″ s. š., 16°36′36″ v. d.
Benkovice je vesnice, část města Hradec nad Moravicí v okrese Opava. Nachází se asi 3 km na západ od Hradce nad Moravicí. V roce 2009 zde bylo evidováno 135 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 177 obyvatel.
Historie :
První písemná zmínka, z níž se dovídáme o existenci Benkovic, je z roku 1363. Tehdy, přesně 7. května 1363, Mikuláš II., kníže opavský a ratibořský, vydal Mackovi z Benkovic, který koupil fojtství v Žimrovicích, náhradou za ztracené privilegium novou výsadní listinu na dědičné fojtství. Druhá zmínka o obci se týká fojtství v Benkovicích: 26. března 1413 opavský kníže Přemek povoluje listinou vydanou v Hradci Martinkovi Duchoňovi ze vsi Benkovic prodej fojtství v Benkovicích se svobodným lánem rolí, krčmou, lávkou masařskou, pekařskou, ševcovskou, třetinou z pokut a se všemi ostatními právy a náležitostmi, jak byly obsaženy v privilegiu, které bylo vydáno kdysi Přemkovým bratrem, knížetem Janem, na toto fojtství rolníku Svatoslavovi z Benkovic.
Vrchností pro obyvatele Benkovic byli po celé období od středověku až do zrušení poddanství v roce 1848 držitelé nedalekého hradu, respektive zámku Hradce.
Díky urbáři panství hradeckého, pořízeného v roce 1574, víme, že v Benkovicích v té době žilo 21 osedlých (tj. poddaných držících usedlost), z nichž 17 drželo celý lán půdy a 4 půllán. K poddanským povinnostem vůči své vrchnosti patřilo odvádění 2 zlatých z každého lánu půdy, určitého množství ovsa, 4 slepic a 28 vajec či robota, jež zahrnovala například povinnost pracovat s koňmi na panských polích, o Vánocích přivézt fůru dříví k hradeckému zámku, opravovat střechy a ploty při dvorech nebo pomáhat stříhat ovce. Rychtář se jmenoval Filip.
Počet usedlostí v 16. a 17. století v Benkovicích vzrůstal: 1574 – 17, 1607 – 23, 1629 – 26. V 1. polovině 17. století byly Benkovice počtem usedlostí větší než Žimrovice, Bohučovice, Branka, Lesní Albrechtice i Březová. Nárůst pokračoval i později – z pramenů víme, že v 1. polovině 18. století žilo ve vesnici 29 držitelů usedlostí, začátkem 19. století měla vesnice 35 domovních čísel a 268 obyvatel. Pro druhou polovinu 18. století je možné ve vsi podle majetnosti rozlišit dědičného fojta, lánové sedláky, poloviční sedláky, zahradníky a malé domkáře.
Z topografie Faustina Ense „Das Oppaland“, vydané roku 1836, se dozvídáme, že v Benkovicích je 46 dřevěných domů, dědičná rychta, vlastní škola a žije zde 356 obyvatel mluvících slezsko-moravsky a vyznávajících katolické náboženství. Vesnice patří do farnosti Hradec. Obyvatelé se živí těžbou dřeva a zemědělstvím. Chovají 126 ovcí.
V říjnu 1848 a v září 1854 byly Benkovice postiženy požárem. Při tom druhém shořelo 41 chalup i se stodolami a plamenům podlehlo 13 kusů dobytka, množství drůbeže a různého zboží. Škoda byla odhadnuta na 27 740 zlatých, což ožebračilo chudou obec docela. Když se v polovině 19. století zformovala obecní samospráva, stal se prvním starostou obce někdejší fojt Jan Balhar. V roce 1890 zde žilo 346 obyvatel, z toho deset uvedlo jako svou obcovací řeč němčinu a dva byli Židé. Po požárech a také vinou špatného hospodaření bylo ožebračenými majiteli do roku 1895 prodáno 6 statků selských a 5 menších.
Koncem 19. století vznikly v obci první spolkové organizace. V neděli 21. února 1897 se konala za účasti 29 občanů ustavující valná hromada „Dobrovolného hasičského sboru v Benkovicích“. Starostou byl zvolen statkář Karel Turecký, jednatelem a pokladníkem správce školy František Holeš, velitelem a náměstkem starosty krejčí František Vítek. Hned v roce 1898 zakoupil hasičský sbor první stříkačku, roku 1904 bylo postaveno hasičské skladiště. Pro obec, jejíž obyvatelé se zabývali převážně zemědělstvím, byl důležitý i vznik hospodářského spolku, který byl ustaven 21. ledna 1898 pod názvem „Hospodářské společenstvo v Benkovicích“. Přihlásilo se do něj asi 20 členů, předsedou byl zvolen Karel Turecký, náměstkem rolník Jan Hulva, jednatelem a pokladníkem Jan Bár.
Za 1. světové války bylo povoláno do zbraně 38 mužů, 5 z nich se nevrátilo. Legionáři se stali Antonín Hrubý, Ignác Luzar, František Ohnheiser a Ludvík Přibyla. Pomník padlým občanům ve válce byl postaven v roce 1938.
V meziválečném období zastávali funkci starosty František Šrom (1919-1931) a Karel Srubek (1931-1938). Do počátku dvacátých let 20. století byly Benkovice spojeny s okolními obcemi jen polními cestami, teprve v roce 1923 byla vybudována 2,8 km dlouhá silnice do Hradce. Velkým nedostatkem pro Benkovice bylo a je, že nebyla protažena do Štáblovic.
Za 2. světové války ukrývali stateční benkovičtí občané uprchlé sovětské zajatce a partyzány. Z německé nacistické okupace byly Benkovice osvobozeny 4. května 1945. Při osvobozování padl jeden sovětský voják, z místních občanů nikdo. Předsedou revolučního MNV byl Jan Machura. Po válce se 15 rodin (71 lidí) vystěhovalo na výzvu vlády osídlit pohraničí. V roce 1947 byla obec elektrifikována, rok nato napojena na telefonní síť.
Po osvobození byl v provozu soukromý obchod Karly Srubkové, po likvidaci soukromého sektoru po komunistickém převratu otevřelo v obci malou prodejnu spotřební družstvo Jednota. Nová prodejna byla vybudována v letech 1974 až 1976 v akci Z a v ní se nacházel obchod až do závěru 20. století. V současnosti obchod v Benkovicích není, a totéž platí i o hostinci.
Pokus o založení jednotného zemědělského družstva v Benkovicích v letech 1952 až 1953 ztroskotal, nakonec místní zemědělci vstoupili o několik let později do JZD Branka. V roce 1959 byl ve středu obce zasypán obecní rybník a na jeho místě vznikla točna pro autobus a později též čekárna. Linkové autobusy jezdí do Benkovic od roku 1960. Svou samostatnost pozbyly Benkovice v roce 1973 integrací s Hradcem nad Moravicí. Jako poslední stál v čele samostatné obce ve funkci předsedy Místního národního výboru Benkovice Ing. Eustach Stodůlka. V sousedství hasičské zbrojnice byl v akci Z postaven a v roce 1986 otevřen jednopodlažní kulturní dům. Po dlouhém úsilí byla obec v roce 1992 napojena na veřejnou vodovodní síť; na kopci Horka byl vybudován podzemní vodojem. V letech 1996 – 1998 si Benkovičtí svépomocí zbudovali tenisový kurt, který zároveň slouží v zimě jako kluziště. Současně upravili sousední fotbalové hřiště.
Na přelomu tisíciletí vyvíjely v obci činnost dvě organizace – Sbor dobrovolných hasičů a Český svaz žen. V současnosti už zůstali činní jen hasiči. V květnu 2009 měly Benkovice 186 obyvatel. Ne všechny domy v obci jsou trvale obydleny, jelikož některé slouží jako rekreační objekty lidem odjinud.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Benkovice
https://www.ichradec.cz
