Lobzy
Souřadnice: 50° 08' 06.491" s. š., 12° 41' 02.004" v. d.
Lobzy jsou vesnice ležící v Karlovarském kraji, v okrese Sokolov a spadají pod obec Březová, od které leží asi 2,5 km jihovýchodním směrem.
Historie :
Prastará farní ves Lobzy s malým kostelíkem svatého Vavřince (Laurenze) a starobylou školou se rozkládá na náhorní planině, jejíž nadmořská výška se pohybuje kolem 700 metrů. Východně od Lobzů protéká mezi strmými srázy téměř horský Lobezský potok, pramenící v rozlehlém komplexu Čisteckého lesa (na německých mapách Leuterbacher Stadtwald). Na potoce klepával ještě v polovině 20. století Lobezský mlýn, který rovněž patříval k obci. Dnešní Lobzy – skupina několika domků s hospodářskými objekty bývalých státních statků – vznikly teprve po zrušení vojenského prostoru.
Slovanský původ názvu obce a potoka předpokládají nejen čeští, ale i mnozí němečtí jazykovědci. Za základ jména vesměs považují staroslovanské slovo ,,Lobez“, jež označovalo podemílaní, ,,podlizování“ břehů potoka. Přesto se ale Lobzy připomínají v písemných pramenech teprve roku 1370, a to již jako leuchtenberské léno.
V době šlikovského urbáře (1525) byly Lobzy poměrně velkou osadou, která byla rozdělena mezi tři vrchnosti. Tři celé dvory, tři dvory poloviční a dvě chalupy podléhaly radě města Lokte. V této skupině poddaných, již tvořili hospodáři Georg Haberzeth, Arnolt, Rom Mertel, Wenzl Blick, Peter Yll, Peter Honisch a Stefel Jockey, je zapsán i mlynář. Tuto část Lobzů později koupili sokolovští Šlikové. Pod pravomoc Kynšperka patřilo devět poddaných, a sice Götl, Richter, Peick, Franck, Platzer, Arnolld, Haberzeth W., Haberzeth G., a Jobst Prentell. Tři celé a tři poloviční dvory patřily radě města Sokolova. Těmto sedlákům, neboť i podle rozlohy polností to sedláci skutečně byli, se v pramenech říká radí sedláci, Rathsbauern.
V době luteránské reformace byl obsazen i lobezský kostelík protestantským predikantem. Po porážce českých stavů na Bílé hoře přetrvávala luteránská víra mezi obyvatelstvem navzdory přísným zákazům a nařízením ještě dlouhou dobu. Návrat poddaných ke katolictví komplikovala i skutečnost, že lobezská fara byla celá desetiletí bez duchovního a jen občas sem dojížděl farář z poměrně vzdáleného Sokolova.
Část Lobzů, patřící Šlikům, byla po Bílé hoře společně s celým šlikovským panstvím zkonfiskována. Nejspíše tuto část koupil již 7. ledna 1625 sokolovský Otto Nostic a začlenil ji do svého lipnického panství. Další část Lobzů připojil ke zboží Rovná, Vranov, a Krásná Lípa nový majitel Adam Melchior z Mossem. Radní sedláci zůstávali v držení sokolovské městské rady a tento stav zachycuje i Berní rula v roce 1654.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lobzy_(B%C5%99ezov%C3%A1)
https://www.mu-brezova.cz
