Bezděz
Souřadnice: 50°31′58″ s. š., 14°43′52″ v. d.
Bezděz (něm.Schloßbösig) je vesnice a obec v okrese Česká Lípa, na jižním svahu kopce Bezděz, asi 10 km jihovýchodně od města Doksy. V letech 1291–1300 byla městem. Obec má nadmořskou výšku 362 metrů a je částí Mikroregionu Podralsko a Euroregionu Nisa.
Jméno vsi a hradu Bezděz na stejnojmenné hoře patří ke starobylé vrstvě místních jmen vlastnických, odvozených přivlastňovací příponou -jb z osobního jména zakladatele nebo prvního majitele osady. Osobní jméno Bezděd-jb dalo po změkčení "dj" v "z" podobu místního jména Bezděz - "bezdědův ( majetek )". jak vyplývá z nejstaršího dokladu (1264 silva nostra in Besdeth...villicius deBesdeth - "les náš v Bezdězi...správce z Bezdězu") nazýval se tak nejprve dvorec, sídlo knížecího správce korunních statků, založený asi už koncem 12.století a záhy rozšířený o ves. Když byl nad obcí postaven v letech 1260-75 hrad na vršku vyšší homole (zvané podle vsi Velký Bezděz), byl rovněž pojmenován Bezděz. Vesnici se pak někdy na odlišení říkalo Bezdězí nebo Podbezdězí. Německé obyvatelstvo nazývalo hrad i obec od 18.století až do r. 1945 Bosig (jde o poněmčenou podobu českého místního jména). Obec v podhradí, jež se r.1293 stala městem, ztratila městské právo po založení Nového Bezdězu, dnešní Bělé pod Bezdězem.
Krátce po roce 1185 postavil knížecí villicus na místě dnešní obce dvorec, z něhož se dosud zachoval kostelík později barokně přestavěný, ale dosud s původní románskou apsidou. Dvorce dále připomínají fragmenty základového zdiva čtvercové stavby, které se nacházejí asi 50 m severovýchodně od kostela.
V roce 1264 se zde královský villicus poprvé připomíná písemně, ale jeho funkce se již chýlila ke konci, protože krátce na to místo něho nastoupil královský purkrabí na nově postaveném hradě Bezdězi v roce 1278.
Roku 1291 povýšil král Václav II. obec pod hradem na město. Pokus o vytvoření providelného čtvercového náměstí na rovině mezi starou obcí při románském kostelíku a mezitím vyrostlým podhradím při cestě na hrad lze doposud z půdorysu obce zřetelně vyčíst. Po roce 1300 však nový pán zastaveného hradu, Hynek Berka z Dubé vyprošuje na králi svolení přenést městská práva do nově založeného Nového Bezdězu, dnešní Bělé p. B. Tím byla případná perspektiva na rozvoj obce ztracena. Nemalou měrou se na této skutečnosti podílel i nedostatek vody v obci.
V obecním kostelíku je umístěna kopie monseratské černé madony, jejíž originál byl původně v hradní kapli, kam byly až do roku 1785 konány slavné pouti. Po zrušení kláštera emauzských benediktinů na hradě Bezdězi byla socha přemístěna do kostela v Doksanech a hrad byl prodán obci za 50 zlatých jako veřejný lom. Proto je většina zemědělských usedlostí v obci zbudována z materiálu nalámaného z hradních zdí. V roce 1898 byla obec z velké části zničena požárem.
Zdroj článku
hthttps://cs.wikipedia.org/wiki/Bezd%C4%9Bz_(okres_%C4%8Cesk%C3%A1_L%C3%ADpa)
https://www.bezdez.cz
