Vroutek
Souřadnice: 50°10′45″ s. š., 13°22′47″ v. d.
Město Vroutek (něm. Rudig) se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký.
Město se nachází 5,5 km jižně od Podbořan a 20 km jihozápadně od Žatce. Městem prochází silnice II/226 Lubenec - Podbořany a železniční trať č. 160 Plzeň - Žatec.
Památky a významné objekty :
Kostel sv. Jakuba Většího : Románský kostel z 1.pol.13. st. Jednolodní stavba s věží a půlkruhovou apsidou. Strop zaklenut v 16.st. V baroku přestavěn vrcholek věže. Na vých. průčelí trojúhelníkový štít a socha sv.Jakuba.
Kostel sv. Jana Křtitele : Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěn r. 1726. Zařízení kostela také barokní. Kolem kostela se rozprostírá starý hřbitov.
Morový sloup : Barokní morový sloup z roku 1711. Na vrcholu sloupu socha Piety. Podstavec sloupu obklopen sochami světců.
Historie :
První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského kláštera v Postoloprtech. V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta v městském znaku. Za husitských válek se Vroutku zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. r. 1441, za sporu s Jakoubkem, vypálila zdejší tvrz hotovost města Žatce. Před třicetiletou válkou vlastnily vroutecké zboží rodiny Vejtmilků, Údrčských, Lobkoviců, Vchynských a Hrobčických.
Roku 1630 získal Vroutek Heřman Černín a připojil ho k petrohradskému panství. Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru r.1599 lehla popelem velká část městečka, r.1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo. V pol. 18. stol. byl ve Vroutku pivovar, 2 mlýny a škola. Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha.
Nejvíce obyvatel měl Vroutek r. 1930: 2148. Při posledním sčítání r. 1991 zde bylo hlášeno 1624 osob (bez okolních obcí).Západně od průjezdní silnice se nachází románský jednolodní tribunový kostel sv. Jakuba Většího z 20.let 13. stol., upravený a zaklenutý koncem 16. stol. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, patří k historicky nejhodnotnějším stavbám regionu. Ve stredověku tvořil spolu s tvrzí, archeologicky doloženou proti věži, opevněný komplex. Před nedávnem byl kostel restaurován. Nedaleko přes silnici je jednolodní barokní kostel sv. Jana Křtitele s věžičkou nad presbytrářem, postavený r. 1726. Na návsi stojí barokní sousoší z r. 1714 s dominantní sochou Piety na vrcholu štíhlého sloupu. V rozích hranolovitého podstavce jsou na soklech umístěny sochy sv. Fabiána, Šebestiána, Rocha a Rozálie. U silnice směrem na Kryry je na masivním kamenném sloupu sousoší sv. Anny Samotřetí, spojené zády s Madonou. Pískovcové sousoší pochází z 2. pol. 17. stol.
V obci se zachovala celá řada hodnotných obytných i hospodářských staveb z 18. a poč. 19. století - domy na náměstí a objekty podél ulice směrem na Kryry.
Seznam obcí a jejich částí
Lužec • Mlýnce • Mukoděly • Skytaly • Vesce • Vidhostice • Vrbička
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vroutek
https://www.vroutek.net
