Mory
Souřadnice: 50°16′52″ s. š., 13°24′45″ v. d.
Mory je malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 6 km na sever od Podbořan. V roce 2009 zde bylo evidováno 39 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Památky a významné objekty :
Kostel Narození Panny Marie : gotický kostel ze 14. století (zachována klenba presbytáře) prošel barokní přestavbou. Pozoruhodným motivem je točité schodiště pro zvoníka u severního boku presbytáře, které umožňovalo výstup do věžice nad vítězným obloukem
Historie :
Název obce bývá vykládán jako osada Morů, tj. Morovy rodiny.
První zmínka o ní pochází z roku 1344, kdy se zde uvádí farní kostel Narození Panny Marie. Jeho dnešní podoba je ovlivněna barokní přestavbou, presbytář však pochází z původní stavby. Od 14. století až do husitských válek zde byli pány vladykové z Buškovic, které později vystřídala měšťanská rodina Sokolů. Ti získali šlechtický titul a začali se psát podle Mor. V Lounech si postavili výstavný dům, v němž dnes sídlí okresní muzeum. Patřil jim rovněž Slavětín a Vršovice u Loun. V 16. století stál v Morech výstavný zámeček, k němuž patřila zahrada, několik rybníků, hospodářský dvůr a mlýn. V té době se v držbě Mor vystřídali Fictumové, Kolovratové a Steinsdorfové. Bohuslav Felix z Fictum, majitel Mor za stavovského povstání, sympatizoval se vzbouřenci, po Bílé hoře emigroval, a tak bylo roku 1623 panství prodáno hraběti Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Ten do dějin vstoupil pádem z oken Pražského hradu do hradního příkopu při proslulé defenestraci roku 1618, kterou začala třicetiletá válka. 11. prosince 1648, už po uzavření vestfálského míru, vydrancovali Mory Švédové. Pro Mory se zachoval podrobný soupis obyvatel z roku 1651, který byl pořízen kvůli evidenci nekatolíků. V Morech mezi 146 obyvateli nenalezli žádného, všichni se přihlásili ke katolickému náboženství. 76 bylo osob ženského pohlaví, 44 dětí do deseti let. Věkový průměr žijících obyvatel činil 21,3 roku. Možná překvapí, že 31 osob bylo svobodných, tzn. nepodléhalo žádné vrchnosti.
Během válek o dědictví rakouské, ve 40. letech 18. století, zde byli ubytováni francouzští, pruští, sasští a polští vojáci, kteří obec postupně vyplenili. Roku 1783 koupili panství Mory Schwarzenberkové. Ze starého zámku v areálu statku nezůstalo nic, neboť byl zbytečně zbořen v roce 1968. Doby, kdy byl využíván jako sídlo vrchnostenských úředníků, pamatuje mohutná sýpka u silnice, postavená v 17. nebo 18. století. Zdejší škola byla zřízena už roku 1754. Koncem 18. století byly Mory vyhledávány kvůli svým léčivým pramenům. Za první republiky, v roce 1921, žilo v obci jen 22 % Čechů. Ti si zde přesto v roce 1924 zřídili vlastní školu. Nejvíce obyvatel měly Mory roku 1880 - celkem 415.
Mory se mohou pyšnit i dvěma významnými rodáky. Prvním z nich je ve své době uznávaný pedagog Ferdinand Bachmann (1817 - 1891 Praha). Od roku 1857 žil v Praze, kde byl ředitelem Vzdělávacího ústavu pro učitelky. Emil Merker (1888 - 1972 Ebratshofen, Německo) vystudoval v Praze přírodní vědy a filosofii, pak se odstěhoval do Německa a v letech 1915 - 1935 byl profesorem na lesnické škole v Reichstadtu. Proslul však jako autor několika románů a básnických sbírek, za něž byl poctěn německou Státní cenou za literaturu. V Morech zemřel František Josef Dobicer (1811 Louny - 1899), který byl v obci od roku 1865 farářem. Psal vlastenecky laděné články do Časopisu českého muzea, Květů a dalších periodik. Ve své době byl známou osobností propagující slovanskou vzájemnost.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mory
https://www.podborany.net
