Vysočany
Souřadnice: 50°06′37″ s. š., 14°30′00″ v. d.
Vysočany, v letech 1902–1922 město a poté část Prahy, jsou jednou ze čtvrtí a katastrálním územím v městské části a obvodu Prahy 9 (spolu s Prosekem, Střížkovem, Hloubětínem, Hrdlořezy a částí Libně). Pouze malá část Vysočan, sportovní areál a zahrádkářská kolonie Na Balkáně, patří k Praze 3.
Do Vysočan patří :
rozsáhlá průmyslová oblast podél ulic Kolbenovy a Poděbradské • obytná oblast kolem východní části Sokolovské ulice • za železniční tratí ve svahu severně směrem k Proseku průmyslová a vilová oblast Na Klíčově, pojmenovaná pole někdejší usedlosti Klíčov • nádraží Praha-Vysočany na turnovské a čelákovické dráze a Praha-Libeň na kolínské • jižně od nádraží Praha-Libeň průmyslová a administrativní zóna kolem ulic K Žižkovu a Pod Šancemi a obytná oblast Pod Balkánem kolem Vysočanského náměstí a přilehlé části Spojovací ulice.
Historie :
Název je patrně odvozen od charakteristiky obyvatelstva - tj. od lidí žijících na vysokém místě.
V roce 1902 byly dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak. V roce 1911 byla postavena budova vysočanské radnice. V roce 1922 se Vysočany staly součástí tzv. Velké Prahy, v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu Praha IX, do nějž patřily ještě Prosek a Hloubětín. Vymezení obvodu Praha 9 zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část Praha 9.
Vysočany byly z velké části průmyslovou čtvrtí, nacházelo se zde několik továren ČKD i dalších podniků. Od 90. let 20. století je zdejší průmysl v postupném útlumu.
Dne 25. března 1945, koncem 2.světové války byly Vysočany částečně poničeny spojeneckým náletem na Prahu.
Podívejte se na fotograf Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyso%C4%8Dany
