Břevnov
Souřadnice: 50°05'32″ s.š., 14°23'51″ v.d.
Břevnov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice Spiritka u stejnojmenné usedlosti) zasahuje i do městské části Praha 5. Tato pražská katastrální území dnes sousedí s Břevnovem: Liboc, Veleslavín, Střešovice, Hradčany, Smíchov, Motol, Řepy, Ruzyně.
Na území Břevnova pramení potok Brusnice. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici vděčí Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižší nadmořská výška Břevnova je v místě kde Brusnice opouští území Břevnova. Naopak nejvyšším místem Břevnova je Malý Břevnov s nadmořskou výškou přibližně 383 m. V současné době je v Břevnově evidováno 148 ulic. 47,2% obyvatel je mužů, 52.8% žen. 89.5% obyvatel je starší 15ti let.
"Břevnov jsem znal od svého nejranějšího mládí. Chodívali jsme tudy od Pohořelce ke klášteru a pak vzhůru Zeyerovou alejí do Hvězdy. Na fialky a konvalinky. Konvalinky už tam nerostou. Cestou nikdy jsme nezapomněli se zastavit před starým hostincem Na Marjánce. Na průčelí této proslulé tančírny byl primitivně výmluvný obraz bitvy na Bílé hoře. Taneční dny na Marjánce byly slavné."— Jaroslav Seifert
Památky a významné objekty :
Kromě břevnovského kláštera nalezneme na území Břevnova i další pozoruhodné stavby nebo komplexy staveb. V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR postavená v letech 1960–1964 podle projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.
Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří Ladronka. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například Kajetánka, Šleiferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Tejnka nebo Liborka.
Díky historickým souvislostem vešel ve známost hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované Unijazzem.
Osobitou stavbou je Hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 1980–1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.
Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné Strahovské stadiony, za zmínku stojí Stadion Evžena Rošického a zejména Velký strahovský stadion. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion Markéta, na kterém se pořádají i mezinárodní motocyklové závody.
Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří Ústřední vojenská nemocnice, známá také jako „Střešovická nemocnice“. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století.
Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchoval Břevnovský hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jiné Karel Kryl, Jan Patočka a Jan Anastáz Opasek.
Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cesta z pražské Lorety do kláštera v Hájku. Cesta byla lemována jednadvaceti kapličkami z let 1720-1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.
V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovová lávka pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.
Historie :
Břevnov je prvně zmiňován již v 10. století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je Břevnovský klášter. 27. dubna roku 1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město, podle legendy omylem. Samostaným městem zůstal do roku 1922, kdy se stal součástí hlavního města. Spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil tehdejší Prahu XVIII.
Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v 50. letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.
Během 70. let došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště „Obušek“.
Podívejte se na fotograf Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99evnov
