Michle
Souřadnice: 50°3′10″ s. š., 14°27′42″ v. d.
Michle je čtvrť a katastrální území v Praze, jihovýchodně od centra, s jádrem v údolí Botiče a zahrnující i kačerovský vrch s okolím. Převažující část patří do městské části Praha 4, pouze východní část vrchu Bohdalce a michelská část Slatin patří do Prahy 10.
Dolní Michle: Historické venkovské jádro Michle leží kolem zákruty Botiče obtékajícího Bohdalec západní stranou, zejména u dolní části Michelské ulice a podél ulice U michelského mlýna.
Severně od Bohdalce (Tyršova vrchu) je zástavba na levém břehu kolem ulic Adamovská, Jívenská, Mendíků (hranici Michle tvoří ulice K podjezdu), v ulici Mendíků je základní škola. Na pravém břehu je blok zástavby s ulicemi Magistrů a Pod Stárkou, Sokol Michle, sportovní areál a areál výrobního družstva NAPAKO.
Západně od Tyršova vrchu a Nuselské ulice jsou v úzkém údolí kolem Botiče ulice U michelského mlýna a Ve vilách, se zbytky venkovské zástavby, a ulice Na kolejním statku, do níž pokračuje pás několikapatrových obytných domů z ulice Nuselské. K Michli patří také pruh zástavby nad údolím na okraji nuselské čtvrti Jezerka, včetně poloviny objektu Střední průmyslové školy stavební Josefa Gočára.
V údolí jižně od Bohdalce je několik menších i větších průmyslových objektů. Nejvýznamnější jsou plynárna a teplárna, bývalá mýdlárna Hellada, objekt TONAK (továrna na klobouky) Rozsáhlé odstavné nádraží Praha-jih, zahrnující i železničářské ubytovny a administrativní objekty, urbanisticky odděluje průmyslovou část Michle a Bohdalec od centra Michle a Kačerova. Mezi areálem plynáren a odstavným nádražím a pod areálem teplárny protéká ještě potok Botič.
Bohdalec a Slatiny: Bohdalec je Bohdaleckým zářezem rozdělen na dva kopce: západní Tyršův vrch je téměř celý zalesněn, pouze u jeho vrcholu je sportovní areál, který dnes slouží jako centrum lukostřelby. Východní bohdalecký kopec je v západní části také zalesněn (s parkovými úpravami a vybavením). Hlavní část Bohdalce (západně od Bohdalecká ulice) je zastavěna z michelské i vršovické strany, a to jak rodinnými domky, tak i nízkými paneláky a blokem starších činžovních domů u křižovatky Chodovská. Výraznou dominantou jsou čtyři vysoké věžové cihlové domy v ulici V dolině.
Osou části východně od Bohdalecké ulice, kde se Bohdalec svažuje ke Slatinskému potoku, je po hřebeni vedoucí ulice Pod Vršovskou horou. Severně od ní jsou Sedmidomky, kolonie Pod Bohdalcem, objekt autobusových garáží Dopravního podniku (původně trolejbusových), obytná zástavba v okolí Novobohdalecké a Elektrárenské ulice a areál elektrické rozvodny. Jižně od ulice Nad Vršovskou horou jsou deponovací a průmyslové areály Pražského stavebního podniku (k němuž přísluší i objekt stanice technické kontroly vozidel), Connex (odstav kamionů) a dalších firem. Zajímavostí je dřevěný přízemní školní areál, který posloužil k natočení filmu Obecná škola. Východně od železniční tratě napojující odstavné nádraží Praha-jih na seřaďovací nádraží Praha-Vršovice se rozkládá kolonie Na Slatinách, která pokračuje až do Strašnic.
Nad počátkem názvu čtvrti Bohdalec bylo mnoho diskusí a rozborů a nejpravděpodobnější se zdá teorie, že tato čtvrť byla pojmenovaná podle názvu vesnice Bohdalec na Českomoravské vrchovině, neboť její historie sahá až do 14. století. Jde pravděpodobně o iniciativu některého z bohdaleckých vysídlenců.
Horní Michle a Kačerov: Obydlenější části Michle leží na kopci na levé straně od Botiče. Ve svahu podél severní části Michelské ulice se vine ulice Ohradní, kolem které jsou umístěny gymnázium Elišky Krásnohorské a odborné učiliště, činžovní domy i panelová sídlištní zástavba i moderní areál základní školy. Východně od Michelské ulice jsou bloky zástavby kolem ulic Hadovité, Vnější, Vnitřní a Prostřední, za Pekárenskou ulicí rozsáhlý objekt Michelských pekáren. V michelské části pankrácké pláně se nachází například kostel Narození Panny Marie a v jeho blízkosti stará michelská škola, dnes soukromá. Mezi severojižní magistrálou a Budějovickou ulicí se nachází michelská vodárenská věž, objekt někdejšího ČKD Polyservis, nákupní centra Bauhaus a Delvita, sídliště Michelská. V blízkosti sídliště jižně od Vyskočilovy ulice je rozsáhlý školní areál, v němž sídlí několik škol.
Část Michle zhruba jižně od Vyskočilovy ulice se jmenuje Kačerov. V oblasti severně od Budějovické ulice jsou páteřemi zástavby ulice Bítovská, Jihlavská a Sedlčanská, u Budějovické ulice zde stojí gymnázium, oblast spadá na jihovýchodě ke stanici metra Kačerov a na severozápadě ke stanici Budějovická. V okolí Vyskočilovy ulice východně od magistrály se nachází sportovní, kulturní a admininstrativní centrum Brumlovka a BB Centrum. Západně od horní části Michelské ulice je čtvrť rodinných domků obklopená ulicemi Podle Kačerova a V zápolí, v níž se nacházejí například ulice Na lánech, Na rolích, Na dílech, Na nivách, Na úlehli, Na dědinách, Na brázdě, Na záhonech, Na úhoru, Mezipolí, Na novině, Na líše, Na návrší, Na Kačerově, Kačerovská.
Památky a významné objekty :
Kaple Panny Marie Pomocné: Roku 1724 nechal Neumann z Puchholtze, univerzitní profesor práv, vystavět na vršku kapli „ku cti Bl. Panny Marie Pomocné a čtrnácti sv. pomocníkům“ (dnešní kostel Narození Panny Marie) s domkem pro kostelníka,. Roku 1857 byla při tomto kostele zřízena michelská farnost. Kostelíku o půdorysu nepravidelného osmiúhelníka s dvěma obdélníkovými přístavky má barokní štíty a oltáře.
V tomto kostelíku se dochovalo jedno z nejvýznamnějších děl gotického sochařství z počátku vlády Karla IV. Michelská madona známá též jako Madona z Michle, která je v současnosti umístěna ve sbírkách Národní galerie pod inventárním číslem P 701.
Historie :
Vesnice: Nepřímo byla zmiňována v r. 1185. K roku 1185 doloženo slovní spojení „de Michel“, 1509 - „nad Michlem“, 1509 - „nad Michlí“, 1844 - Michle. Původně "Michelj" = "Michlův dvůr" od os. jména Michel (z Michael). V roce 1222 byla jmenována jako majetek vyšehradské kapituly, později byla majetkem břevnovského kláštera, od roku 1348 zderazského kláštera. Byl zde poplužní dvůr, mlýn, louky, lesy, vinice a zahrady. Ve 14. století byla poměrně velkou osadou.
Roku 1421 si Michli přivlastnili husitští pražané. Roku 1436 král Zikmund věnoval ves a panství sladovníku Janu Rečkovi z Ledec, zakladateli Rečkovy studentské koleje. Ten roku 1438 ves Michel odkázal univerzitě na založení studentské koleje. Univerzitě ves patřila až do zrušení poddanství v roce 1848.
Roku 1506 nechal Jiří Kopidlanský Michli vypálit za to, že pražané sťali jeho bratra.
Na konci 19. století zmizel zemědělský ráz vesnice a v r. 1900 byla Michle s 6144 obyvateli, mlýnem, cihelnou, pivovarem, zpracováním železa a zelinářstvím jednou ze vsí okresu Královské Vinohrady.
Michle součástí Prahy: Nouzové domky ve svahu Bohdalce nad hlavní křižovatkou v centrální Michli.Roku 1922 byla ves Michle s 9318 obyvateli a 446 domy připojena k Praze, v níž pak tvořila součást obvodu Praha XIV. V roce 1949 byla severovýchodní část k. ú. Michle přičleněna k Praze 13 (s Vršovicemi a částí Záběhlic) a druhá část k Praze 14 (s Nuslemi, Lhotkou, a částí Krče). V r. 1960 se větší část k. ú. Michle stala součástí městského obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4. Severní část Michle, tedy vrch Bohdalec včetně autobusových a kamiónových garáží a část nouzové kolonie Na Slatinách, je součástí městského obvodu a městské části Praha 10.
Nouzové kolonie: Zejména po připojení k Praze vznikaly zejména v okolí Bohdalce a v širším území zasahujícím i do Záběhlic, Vršovic a Strašnic rozsáhlé nouzové kolonie. Malé improvizované domky vyrostly při jižním úpatí Bohdalce (část jich byla zbořena při rozšíření ulice U plynárny v 80. letech 20. století), rozsáhlé území s charakterem slumu vzniklo ve druhé polovině 20. let a ve 30. letech na východní straně Bohdalce a v údolí Slatinského potoka. Ačkoliv dnes jsou kolonie Na Slatinách a Pod Bohdalcem oficiálně zahrádkářskými koloniemi, dosud v nich stojí mnoho původních staveb a některé z nich jsou do dnešní doby stále ještě obydleny. Od 20. let 20. století až dosud vzniklo a dosud vzniká mnoho rozvojových plánů této oblasti, ale dosud žádný celoplošný nebyl realizován: v místě části původní kolonie vznikla elektrická rozvodna a obytné domy energetiků, autobusové garáže DP, kamionové garáže patřící původně ČSAD, severovýchodní část odstavného nádraží Praha-jih a několik dalších objektů, přítomnost vysokonapěťových vedení v okolí elektrorozvodny však komplikuje jiné využití území.
Městská výstavba: V Michli se vyskytují všechny základní typy městské zástavby, od secesních činžovních domů z přelomu 19. a 20. století přes chudinskou zástavbu, funkcionalistické domy první poloviny 20. století, socialistickou sídlištní výstavbu (sídliště Michelská), průmyslové a obchodní zóny až po moderní komerčně budované čtvrtě.
Podívejte se na fotograf Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michle
