Vršovice
Souřadnice: 50°4′5″ s. š., 14°27′44″ v. d.
Vršovice jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 1902–1921 městem.
Památky a významné objekty :
Husův sbor: moderní kostel Církve československé husitské z roku 1930 postavený podle projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je Pavel Janák.
Kostel sv. Václava na Čechově náměstí: vrcholné funkcionalistické dílo od architekta Josefa Gočára z let 1929 - 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka.
Kostel sv. Mikuláše z roku 1374: Původně gotický kostel, barokně rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028.Budova občanské záložny na Vršovickém náměstí: Secesní stavba od arch. Balšánka z roku 1911 – dnešní Česká spořitelna.
Vršovický zámeček: tzv. Rangerka
Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians 1905.
Historie :
Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.
Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.
Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.
V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a v roce 1902 dokonce na město. Roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.
Podívejte se na fotograf Praha a autoškoly Praha.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vr%C5%A1ovice
