Brno
Souřadnice: 49°12′00″ s. š., 16°36′36″ v. d.
Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší a tradiční hlavní město Moravy. Je správním střediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. K trvalému pobytu je zde přihlášeno přes 400 tisíc obyvatel, širší metropolitní oblast čítala v roce 2009 (podle Eurostatu) 730 000 obyvatel. Brno leží na soutoku řek Svratky a Svitavy, ze tří stran je chráněno kopci, na jihu pak začínají nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Značná část jeho území (6379 hektarů, 28 %) je pokryta lesy. Nejvyšším bodem je Kopeček. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, roční srážky 505 mm.
Brno je významným administrativním střediskem, centrem české justice, sídlem orgánů s celostátní kontrolní působností a dalších důležitých institucí. Je rovněž centrem vzdělání s 26 fakultami jedenácti univerzit a vysokých škol. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze. Od roku 1998 zde stojí první česká mešita. V Brně je zákonem zřízeno studio Českého rozhlasu (první vysílání rozhlasu 1924) a České televize (vzniklo 1961 v rámci Československé televize).
Památky a významné objekty :
Hrad Špilberk: Hrad Špilberk (německy Spielberg) je starý hrad tvořící dominantu města Brna na vrcholu stejnojmenného kopce. Kopec leží v městské části Brno-střed, na západě katastrálního území Město Brno. Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. a během staletí procházel mnoha výraznými proměnami. Z čistě gotického hradu českých králů se ve druhé polovině 17. století proměnil v mohutnou barokní pevnost. Jeho nedílnou součástí se stala obávaná věznice - kasematy. V roce 1962 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou, v současnosti patří k objektům Muzea města Brna.
Hrad Veveří: První písemný doklad o Veveří je z roku 1213, kdy byl jeho správcem Štěpán, pravděpodobný předek pánů z Pernštejna. Původní pozdně románský a ranně gotický hrad zabral úzkou část ostrohu. Přemysl Otakar II. zde s oblibou umisťoval své politické odpůrce, z nichž nejznámější byl komorník Beneš, bratr Miloty z Dědic. Roku 1311 byl hrad zastaven Janovi z Vartenberka a po svém návratu z Itálie roku 1334 usiloval moravský markrabě, pozdější český král Karel o jeho navrácení. Jeho bratr markrabě Jan Jindřich hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici. Za husitských válek byla na hradě posádka vévody Albrechta a Veveří bylo proto roku 1424 obléháno, ovšem bez úspěchu. Za česko-uherských válek hrad držel těšínský kníže Přemek, který byl příznivcem českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, avšak hrad byl roku 1468 dobyt vojskem Matyáše Korvína.
Katedrála sv. Petra a Pavla: Katedrála svatého Petra a Pavla (zkráceně Petrov) se nachází v Brně na vrchu Petrov v městské části Brno-střed v jihozápadní části katastrálního území Město Brno. Je národní kulturní památkou, patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám jižní Moravy a také mezi nejvýraznější brněnské dominanty (mj. je vyobrazena na české desetikoruně). Její věže jsou vysoké 84 metrů. Interiér má převážně barokní podobu, zatímco impozantní exteriér se dvěma věžemi, postavenými v letech 1904–1905 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, je přestavěn ve stylu novogotiky.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie: Jedna z nejvýznamnějších gotických památek Brna. Zdejší přilehlý klášter založila roku 1323 "královna vdova" Eliška Rejčka, která zde byla po své smrti roku 1335 pochována pod oltářem sv. Kříže. Od doby založení zde sídlily cisterciačky, než sem roku 1782 přišli na základě tzv. Josefínských reforem císaře Josefa II. augustiniáni. Samotná bazilika byla v 18. století mírně barokizována a v současné době se nachází na Mendlově náměstí ve Starém Brně. Roku 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor.
Kostel sv. Jakuba: Gotický trojlodní kostel nacházející se na Jakubském náměstí v brněnské čtvrti Brno střed, jehož historie sahá až do počátku 13. století.[1] V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.[2] V kostele se nachází hrobka slavného obránce Brna Louise Raduita de Souchese. Na stropě kostela se nachází řada cechovních znaků, erby šlechtických rodů i několik monogramů.
Kostel sv. Michala: Nachází se v brněnské městské části Brno-střed, na Dominikánském náměstí vedle Nové radnice. Jeho základ byl položen již ve 13. století, avšak během obléhání Brna v roce 1645 švédskými vojsky byl zničen. Nynější barokní podobu mu dal v druhé polovině 17. století (1658-1679) brněnský stavitel Jan Křtitel Erna.
Kostel sv. Leopolda: Nachází se v městské části Brno-střed na Vídeňské ulici při Nemocnici Milosrdných Bratří. Vybudován byl v letech 1768-1777, je postaven v pozdně-barokním slohu a je mimojiné známý svou freskovou výzdobou od Mistra Josefa Sterna. Celková konstrukce kostela byla postavena v barokním duchu, ovšem průčelí již nese klasicistní prvky.[1] Před kostelem se nachází čtveřice soch znázorňující pietní momenty a světce.
Vila Tugendhat: Brněnská Vila Tugendhat je ojedinělým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který vypracoval v roce 1928, na žádost manželů Grete a Fritze Tugendhatových, návrh stavby. V roce 2001 byla vila Tugendhat zapsána do listiny UNESCO.
Historie
První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu, tyto byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení je z doby kolem 5. až 7. století. První zmínky o Brně jsou v Kosmově kronice již roku 1091, roku 1243 byla městu udělena práva městská a v roce 1292 bylo uděleno právo volit rychtáře. O padesát let později se město stává významným moravským městem, stává se totiž trvalým sídlem moravských markrabat, zasedá zde zemský soud a byl zde postaven hrad Špilberk.
V 15. století bylo město obléháno husity, zůstalo baštou katolictví a v roce 1641 se stalo hlavním městem Moravy, byly sem přemístěny Zemské desky a trvalé vyřešení sporů náleží až Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem Brnu trvale. Mezitím, v letech 1643 a 1645, bylo Brno obléháno švédskými vojsky pod vedením generála Lennarta Torstensona. Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšiřováno připojením 20 okolních katastrálních území. V letech 1859-1864 byly zbourány městské hradby a v letech 1896-1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace, při níž bylo mnoho domů zbořeno. Roku 1919 pak došlo ke druhému výraznému rozšíření Brna o další obce.
Seznam části obce :
Bohunice • Bosonohy • Brno-Jih • Brno-Sever • Brno-Střed • Bystrc • Černovice • Chrlice • Ivanovice • Jehnice • Jundrov • Kníničky • Kohoutovice • Komín • Líšeň • Maloměřice-Obřany • Medlánky • Městská část Brno - Královo Pole • Nový Lískovec • Ořešín • Řečkovice • Slatina • Starý Lískovec • Tuřany • Útěchov • Vinohrady • Žabovřesky • Žebětín • Židenice
Podívejte se na fotograf Brno a autoškoly Brno.
Zdroj článku
Článek čerpán z webu https://cs.wikipedia.org/wiki/Brno
