Malměřice
Souřadnice: 50°6′58″s.š., 13°23′8″v.d.
Malměřice je malá vesnice, část obce Blatno v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Blatna. Prochází tudy železniční trať Rakovník - Bečov nad Teplou.
Památky a významné objekty :
Kostel sv. Anny: Barokní kostel stojící v západním okraji návsi, postaven v letech 1710–1715 jako jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století.
Historie :
Obec Malměřice leží severně od Blatna v oblasti bývalého pralesa. V pravěku zde byl prales a žádné sídliště tu nebylo zjištěno. Osada byla založena Slovany asi po 10.století. Jméno pochází od stařešiny Malomíra. Jeho lidé byli Maloměříci a ves se podle nich nazvala Maloměřice. Později "o" zaniklo a tvar se ustálil na Malměřice. Z místních starých českých jmen se tu zachoval název vrchu Weselem Berg ( 413 m), česky Veselý Vrch. Češi říkali na Veselém Vrchu, Němci předložku odsunuli a převzali jen Veselém.
Roku 1240 tu byli vladykové Jiřík a Vít, v létech 1346 - 1350 Dluhník z Malměřic a roku 1406 Zdeněk z Malměřic. Potom byly Malměřice připojeny k Rabštejnu a když se panství rabštejnské za Gutteinsteinů spojilo s petrohradským, připadly ke hradu Petršpurku. Toto rozsáhlé panství bylo rozděleno roku 1555 mezi několik dědiců, Malměřice se dostaly k dílu žihelskému. Při konfiskaci Žihelského panství Chotkovi z Chotkova pro vzpouru roku 1618 je získal Heřman Černín a připojil k Petrohradu.
Německý název se objevuje poprvé v berní bule roku 1654. Alberitz vzniklo z "in Malmeritz", při čemž "in" splynulo s "M" a odsunutím této skupiny "inm" zůstalo jen Almeritz. Záměnou za "b" (mravenec - brabenec) vzniklo německé Alberitz. V roce 1654 tu bylo 14 usedlostí, 5 českých a 9 německých, 3 chalupy byly pusté. Malměřice poněmčily až koncem 17.století. V roce 1921 tu bylo 255 obyvatel, z toho 21 Čechů, 231 Němců a 3 cizinci.
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Malm%C4%9B%C5%99ice
https://www.blatno-lounsko.cz
