Liberec
Souřadnice: 50°46′12″ s. š., 15°03′31″ v. d.
Liberec (německy Reichenberg) je statutární město na severu Čech a sídlo Libereckého kraje. Má zhruba 105 tisíc obyvatel a je tak pátým největším českým městem (třetím v Čechách), ovšem spolu se sousedním Jabloncem nad Nisou a okolními nejbližšími obcemi vytváří aglomeraci, která má už přes 160 tisíc obyvatel.
Liberec se nachází asi 91 km severo-severovýchodně od Prahy a asi 99 km severo-severozápadně od Hradce Králové. Město leží v Liberecké kotlině Žitavské pánve mezi Ještědsko-kozákovským hřbetem a Jizerskými horami. Pata radnice je ve výšce 374 m n. m., nejvyšším bodem katastru města je vrchol Ještědu (1012 m n. m.), bod nejnižší se nachází v městské části Machnín (325 m n. m.). Městem protéká Lužická Nisa a její přítoky, například Černá Nisa a Harcovský potok, na něm leží Harcovská přehrada. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v Krásné Studánce a rybník Seba.
Památky a významné objekty :
Kostel svatého Antonína Velikého: Arciděkanský kostel svatého Antonína Velikého v Liberci je římskokatolický gotický kostel jehož historie sahá až do roku 1579. Tento chrám ležící v Kostelní ulici v prostoru mezi náměstím Dr. Edvarda Beneše a Sokolovským náměstím je jednou z dominant města a je památkově chráněn.
Liberecká radnice: Stavba má přibližně čtvercový půdorys, v jejím středu je ponechán dvůr přístupný z obou boků stavby. Nad hlavním průčelí budovy obráceném k náměstí se zvedá trojice věží. Nejvyšší z nich, prostřední, má výšku 56 metrů. Původně její vrchol zdobila měděná socha rytíře Rolanda, ochránce městských práv. Socha byla roku 1952 nahrazena rudou hvězdou. Ta byla sňata v roce 1989 a následujícího roku nahrazena lvem jakožto symbolem České republiky. Konečně, roku 2005 byla na vrchol věže umístěna kopie původní sochy rytíře.
Městské lázně: Městské lázně (Lázně Františka Josefa I.) v Liberci jsou jednou z nejvýznamnějších památek města Liberce. Jedná se o novorenesanční budovou městských lázní, postavenou v letech 1901 - 1902 podle projektu vídeňského architekta Petera Paula Branga. Lázně si místní obyvatelé vyžádali svým zájmem o podobné zařízení a stavbu iniciovala a realizovala Liberecká spořitelna, prostřednictvím libereckého stavitele a architekta Adolfa Bürgera, k příležitosti oslavy 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Budova lázní je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Historie :
Patrně na konci 13. století začala na obchodní cestě z Čech do Lužice, na brodě přes Harcovský potok, vznikat osada, kde si obchodníci mohli po náročném přechodu Ještědského hřebene odpočinout. První zmínka o této obci je z roku 1352 (původní název Reychinberch). V té době byl Liberec proti sousednímu Hrádku nad Nisou, nebo Frýdlantu bezvýznamný.
Prvními významnými vlastníky okolního území byli Biberštejnové. O rozvoj města se však zasloužili Redernové, kteří zde založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na znaku nového města je od té doby také znak Redernů – stříbrné kolo. Kateřina z Redernu dala také podnět k budování radnice v letech 1599–1603. Ve stejné době již určovaly ráz města první kamenné stavby.
Když Redernové po Bitvě na Bílé hoře opustili Frýdlantsko i Liberecko, získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. Založil také Nové Město v oblasti dnešního Sokolovského náměstí zastavěné hrázděnými domy. Poslední tři tyto „Valdštejnské domky“ zůstávají ve Větrné ulici. Po vévodově smrti připadl Liberec Matyáši z Gallasu.
Zlaté období nastalo pro Liberec v 18. století, kdy došlo k rozvoji textilního průmyslu. Nejprve došlo k přeměně původní cechovní výroby na výrobu manufakturní, kdy v Liberci pracovalo na 800 soukenických mistrů, 480 tovaryšů a víc než 1000 jejich pomocníků. Město se tak stalo největším manufakturním městem Království českého, získalo roku 1850 postavení statutárního města a ze správního hlediska se, co se důležitosti týká, zařadilo hned za Prahu. Důležitost města ještě stoupla, když došlo k přeměně manufaktur na textilní továrny. Na počátku 19. století ve městě vznikla řada reprezentativních budov odpovídajících jeho významu jakožto druhého největšího města v Čechách. Toto století bylo zlatým věkem města, stavělo se mnoho honosných vil, moderních škol, do města byla roku 1859 zavedena železnice z Pardubic a Žitavy. V této době zde průmyslník Johann Liebieg založil továrnu Johann Liebieg & Comp. (pozdější Textilana).
Podívejte se na fotograf Liberec a autoškoly Liberec.
Seznam obcí a jejich částí
Bedřichovka • Dolní Hanychov • Doubí • Františkov • Hluboká • Horní Hanychov • Horní Růžodol • Horní Suchá • Janův Důl • Jeřáb • Karlinky • Karlov pod Ještědem • Kateřinky • Krásná Studánka • Kristiánov • Kunratice • Machnín • Nové Město • Nové Pavlovice • Nový Harcov • Ostašov • Perštýn • Pilínkov • Radčice • Rochlice • Rudolfov • Ruprechtice • Růžodol I • Staré Město • Staré Pavlovice • Starý Harcov • Vesec • Vratislavice nad Nisou
Zdroj článku
https://cs.wikipedia.org/wiki/Liberec
https://www.liberec.cz
